Naší redakci se podařilo vyzpovídat nejlepšího náměstka města Brna. Matěje Hollana jsme se zeptali na jeho výroky z poslední doby, zároveň se ohlédli za jeho prvním rokem ve funkci a také odhalili, že se rozhodl ukončit působení v největší a nejlepší městské části, Brno-střed. Celý rozhovor Vám rádi přinášíme.

Pane náměstku, v poslední době se u Vás mediální dveře netrhnou, veřejnost jste zaujal hlavně díky svému vyjádření, že jsme, jako národ, dle Vašich slov „v prdeli“. Jak jste to myslel?

Tak jak jsem to v Bruselu napsal. Za poslední půlrok jsem díky své funkci ve vedení Krna pořád někde na cestách. A nepřejte si slyšet, co si o nás někteří politici v Evropě myslí, především v souvislosti s probíhající uprchlickou krizí.

A co si myslí?

Že se chováme jako nevděční a neposlušní spratci. Když Angela (Merkelová, kancléřka Německa – pozn.redakce) chce, aby se státy Evropské unie podělily o uprchlíky, tak ji nevyjdeme vstříc. A to je ostuda. Přitom by to měla být naše povinnost. Jsme Evropě tolik dlužní a zavázaní. A navíc jsme jen malý státeček, který by měl naslouchat svým větším sousedům.

Narážíte na přijaté rozhodnutí o povinných uprchlických kvótách, které nám byly většinou hlasů vnuceny?

Nejen na to. Je ostudné, že k takovému hlasování vůbec muselo dojít. Česká republika se měla dobrovolně zavázat k přijetí daleko většího počtu utečenců, než bude muset přijmout na základě kvót. Ale je dobře, že se nakonec schválily. Čím více uprchlíků přijmeme, tím lépe. A v Krně jsme na to připraveni.

Dobře, ale proč z toho všeho vyvozujete, že je náš národ, jak říkáte, v prdeli?

Protože se neumí podřídit přání našich partnerů. Neumíme být solidární. Neumíme pomoci tam, kde je potřeba. A to je hnusné. A ta jeho minulost je také děsná. Za války kolaboroval s Němci a podílel se na zplynování spousty lidí. I ta současná xenofobie našich lidí mě vytáčí.

Vysvětlení flagelantské záliby náměstka Hollana tradičně podrobně analyzovala i brněnská MF Dnes

Ano, svoje rozčarování nad naším národem jste vztáhnul i k tomu, že se v minulosti podílel na smrti spousty lidí. Konkrétně v Brně, kde jste obvinil naše minulé generace, že „zplynovaly“ část brněnského obyvatelstva. Jak jste to myslel?

Za tímto výrokem si stojím. Ale je pravda, že mediálně nepůsobil nejlépe, tak jsem ho trochu korigoval a částečně se za něj omluvil. Na podstatě svého tvrzení však trvám. Naši předci sice přímo nestáli v koncentrácích u kohoutků s plynem, ani nemohli, protože nebyli árijci.Díky své zbabělosti a vypočítavosti se na posílání mnoha lidí do těchto zařízení ale podíleli. A po válce jsme zase neomluvitelně vyhnali Němce. Za to jsme se v Brně už koneckonců omluvili. A i když jsem teď kdykoli v zahraničí, a to jsem opravdu často, omlouvám se za nás i já osobně. Za to všechno proto musíme mít snahu se teď vykoupit. I v otázce přijímání nebohých uprchlíků. Máme světu prostě co vracet.

Přiznám se, že příliš nerozumím Vašim slovům o tom, že Češi, Moravané a Slezané nebyli árijci. Měl jsem dosud za to, že toto označení mělo rasový důvod, nikoli národnostní. Podle Vás tedy byli árijci pouze občané Německa?

Samozřejmě, všichni ostatní za árijce považováni nebyli. Tohle vím tedy naprosto přesně. A pozor na slovíčka, jestli chcete mluvit o rasách, můžete se dopouštět diskriminace. A to byste měl se mnou problém.

To bych nerad. Já si jen myslel, že za árijce byli považováni i jiné národy, pokud nebyly z pohledu toho německého „dotčeny“ jinými rasovými prvky, v Evropě asi hlavně židovskými či romskými. Vy to takto nevnímáte?

Rozhodně ne, opravte si své znalosti z historie. Každopádně, o účasti českého národa na romském holokaustu se myslím nikdo nepře. Spor probíhá o to, jak moc jsme jako stát či národ selhali při genocidě Židů. A tady lze konstatovat, že naši političtí předchůdci a společnost výrazně selhali.

Český národ se podle Vás podílel na holokaustu, respektive na genocidě židovského obyvatelstva?

Ano.

Dobře, pojďme zpět k aktuální uprchlické krizi. Patříte mezi velké zastánce přijímání co největšího počtu běženců, naznačil jste, že v Brně jste na to připraveni. Můžete prozradit podrobnosti?

Nechte se překvapit. Jak jsem řekl, je naší povinností, se v maximální možné míře na přijímání uprchlíků podílet a Krno v tomto hodlá sehrát v rámci České republiky zásadní roli. Je to totiž město, které se nebojí. Můj kolega Martin Freund (Žít Brno – pozn.redakce) připravuje sofistikovaný projekt s názvem Krno – město připravené pro uprchlíky. Chceme je motivovat k tomu, aby si naše město vybrali jako cíl své cesty. A mohli čerpat výhody a sociální programy, které jim připravíme. Už aby to bylo. Našim neziskovým organizacím to velmi pomůže a běžencům určitě také.

Úspěchy v prvním roce ve funkci? Dotace dobrým neziskovkám a zkušenosti ze služebních cest

Pane Hollane, za pár týdnů to bude rok, co jste se stal náměstkem brněnského primátora. Jaký byl z Vašeho pohledu?

Určitě velmi úspěšný. Velkou část jsem strávil na cestách, v této souvislosti musím říct, že mě Váš článek na toto téma velmi, ale velmi rozhněval. Vyčítat mi, že se na rozdíl od mých předchůdců snažím něco dělat a sbírám ve světe zkušenosti, bylo přes čáru.

Nemysleli jsme to přece zle, určitě pro Vás bylo těch 23 služebních cest přínosem, byly přínosem i pro Brňany?

Tak určitě. Už ví kam v Bruselu na pivo, nebo jak se nese dobrá hudba v evropských koncertních sálech. A pěkné mají i jinde, rád bych projel i ty v Austrálii, Asii a Americe. Tohle nemůžeme podcenit. Chcu, a tím se netajím, udělat maximum proto, abychom mohli Krňanům za tři roky nový koncertní sál ukázat. Architektům Chybíkovi a Krištofovi bych rád přidělil zakázku od města na jeho namalování a pěkné vizualizace před volbami velmi rád zveřejním. Na víc, a to je všem asi jasné, nebudou v rozpočtu města peníze.

Když jsme u těch peněz, popřel jste naše informace o tom, že náklady města na cestovné v tomto roce, po překvapivém květnovém navýšení, činí bezmála 8 milionů korun. A odkázal na Vámi zavedený rozklikávací rozpočet, který veřejnosti přiznává náklady na cestování pouze ve výši milion a půl. Oficiální dokumenty města však opravdu obsahují náklady na Vaše zahraniční cesty ve výši oněch takřka osmi milionů. Co k tomu můžete říci?

Rozklikávací rozpočet je fakt jen plus minus orientační. Nemá tam být vidět všechno. Ale podíváme se na to a zkusíme ho alespoň trochu opravit, aby se více blížil realitě. Lidem to ale stejně nic neřekne, nicméně barevně je opravdu vyvedený, to musíte uznat. A jeho zavedením jsme hlavně splnili část svého programu, a o to šlo. Ostatní jsou jen nepodstatné detaily.

Taky si myslím. Své zahraniční cesty tedy obhajujete tím, že pro podobu nového koncertního sálu musíte osobně načerpat zkušenosti ve světe. Zároveň kritizujete své předchůdce ve funkci, že studijní služební cesty díky své lenosti či nezájmu nepodnikali. Výstavba první etapy Janáčkova kulturního centra na rohu Veselé a Besední ulice však již probíhá. Čím si to vysvětlujete?

Ano, byla zahájena 9.února. Aspoň vidíte, že umím za práci vzít. Ani ne tři měsíce od nástupu do funkce a už se staví.

To je opravdu nevídané, máte pravdu. A co další vaše úspěchy ve funkci, vzpomenete si alespoň na některé?

Je jich mnoho, velkou radost mám hlavně ze statisícových dotací, jejichž přidělení jsem prosadil některým neziskovkám. Je mi vyčítáno, že je řídí nebo v nich pracují mí příbuzní a členové rodiny, ale já to za podstatné nepovažuji. Například milion korun šel sdružení Veronica na  provozování unikátního ekologického Zeleného telefonu. Sice na něj v prvním půlroce nikdo nevolal, ale od června je linka přetížená. Krňané volají, proč je po tolika staletích liduprázdný Zelný trh a proč si tam nemohou koupit to co dřív. Jako by si nemohli zajít do Albertu, který je hned vedle. Provoz této služby je tak náročný, že musíme sdružení pomoci ještě další mimořádnou dotací, ale služba je to hezká. (o nově zřízené ekologické lince jsme Vás v minulosti již informovali – pozn. redakce). Nebo pomoc hnutí Nesehnutí, i tam v budoucnu dotace výrazně posílíme.

A co aktuální situace s hernami v Brně? Jste spokojen jak se vyvíjí?

Maximálně. Podařilo se nám město skoro vyčistit a vytvořit tak prostor pro nový subjekt, který do Krna přijde. V současné době vyjednáváme o příchodu rakouského největšího hazardního hráče, společnosti Austria Casinos. Ve Vídni vedeme opakovaná jednání, samozřejmě ne někde u Sachra v kavárně, ale přímo v sídle této renomované společnosti na Kärtner Strasse. Je skvělé vidět, jak jim to tam funguje. I automaty mohou být přijatelné, když jsou v pěkném kasinu a ne ve špinavé herně. Uvidíme co v Krně, ale musí přistoupit na mé požadavky, a ty nejsou malé (usmívá se).

Brno-střed, nejvíc nelepší čtvrť v republice, o náměstkovi služby přijde

Závěrem našeho rozhovoru se chci zeptat, jak to všechno dokážete skloubit se svým hlavním předvolebním tahákem, kterým byl slib přebudovat největší městskou část v tu nejvíc nejlepší v zemi?

Právě, že moc ne. Cesty mi zaberou většinu času a na tohle se mi ho už bohužel nedostává. Krno-střed je navíc horká půda a zatím samý průšvih. Tady svoji budoucnost už nevidím.

Jak to myslíte?

Můj kolega Svaťa Bartík, který dohlíží na chod celé radnice, v tom trochu plave. Přiznávám to nerad, ale tolik porušených zákonů a to i na zastupitelstvu, se jen tak nevidí. Nejdřív ostuda s pokusem vyplácet členům vedení radnice odměny nad rámec zákona, pak ty děsivé veřejné zakázky a firmy z Kypru, je toho bohužel dost. Nerad bych se jejich problémy kompromitoval, takže jsem se rozhodl odejít.

Máte v plánu Brno-střed opustit?

Ano, snad už co nejdřív. Během podzimu rezignuji na svou funkci člena Rady městské části. Ale naštěstí mám dobrou náhradu, kterou je současný zastupitel za Žít Brno a místostarosta Sokola Michal Doležel. Držím mu palce. A Krnu-střed také.

Pane náměstku, jednu osobní otázku na závěr. Proč vlastně nazýváte naše město Krnem?

To už je taková tradice. Mám to stejné jako s naším národem. I tohle město se musí ještě tolik zlepšit a dospět, aby pro mě bylo městem opravdovým. Abych na něj a hlavně jeho obyvatele mohl být někdy hrdý. Zatím tedy Krno.

Pane náměstku, děkuji za rozhovor.

To je dobře. Tak já také.

Autor: Mojmír Boháček

Náměstek Hollan při nočním rozhovoru v bruselské kavárně. „Krno je zatím opravdu jen zatáčka před Vídní, se mnou ale nebude,“ říká.